Textilní podlahoviny dostávají nové vlastnosti

Může koberec ušetřit za topení? 

Základní požadavky, aneb Co zákazník očekává od textilních podlahovin:

• zdravotní nezávadnost,
• krásu designu, struktury, barvy a barevných kombinací,
• malou nebo téměř žádnou špinivost, lehkou údržbu,
• útulnost,
• úměru kvality a ceny. 

Co koberce dále nabízejí

• zlepšení akustiky prostoru,
• snížení hluku při chůzi
• měkkost nášlapu, jistotu při chůzi,
• pocit tepla a nejen pocit, ale i skutečné zateplení a izolaci. 

K základním požadavkům u koberců patří, že vyjmenované vlastnosti by měly sloužit člověku dlouho – to znamená, že koberce by měly být odolné vůči opotřebení.

Koberce byly dříve z přírodních materiálů, jako jsou kůže, vlna, bavlna a hedvábí, ale také kukuřičné šustí, sisal, kokos, mořská tráva, bambus. Koberce dělaly člověku společníka od pradávna a jsou i dnes stále žádané a moderní. Vzhledem k masovému rozšíření textilu v minulém století, nedostatku přírodních zdrojů a jejich nedostupnosti vznikla potřeba vyvinout a použít umělé vlákno v textilu. Nejprve to byla vlákna viskózy, vlákna polyamidová, dále pak vlákna akrylová, vlákna polypropylénová a další.

K rozšíření syntetických vláken ve větším množství došlo v první polovině minulého století. Dlouho byla pouze náhražkou vlákna přírodního. Jejich vzhled byl nedokonalý, neuměla nic z toho, co poskytovaly přírodní materiály.

Vývoj pokračoval a koncem 80. let minulého století se začaly objevovat nové úpravy na kobercovém vlákně NYLONU 6,6 a ve světě také byla na trh zavedena nová skupina vlákenných surovin jemnějších, a to mikrovlákna ve formě polyamidového kabílku o jemnosti 0,3-0,9 dtex. V současné době se již v praxi používají superjemná, supermikrovlákna o jemnosti 0,01-0,3 dtex vyrobená nanotechnologiemi. S tímto typem vlákna umí obchodníci dělat různé „kejkle“, a obohacují pak textilní průmysl o vlákna se zcela novými, zákazníky požadovanými vlastnostmi.

Dnes se pohled na umělá vlákna mění i ve světě designu, dochází k jejich rehabilitaci, protože konstruktéři vláken vyvíjejí vlákna nové generace, téměř k nerozeznání od vláken přírodních, avšak s novými vlastnostmi. 

Mezi vlastnosti vlákna, které se v konstrukci a úpravách vlákna pro koberce vyskytují, často patří:

• antistatická úprava
• nehořlavá a nekouřivá úprava
• antimikrobiální úprava
• vyšší objemnost
• tvarová paměť
• stálobarevnost na světle
• nešpinivá úprava
• menší ekologická zátěž při výrobě
• umí odstranit zápachy organického původu
• jsou bez emisí, zápachu a neobsahují škodlivé látky atd. 

Ačkoliv koberec většinou v současnosti nebývá tím nejpropagovanějším způsobem finální úpravy podlahy, lze se s ním v interiéru setkat nejčastěji. Ovšem ne v soukromí, ale v kancelářích. Použití koberce obecně, tzn. i v domácím prostředí, podporují dvě zcela nové studie význačných evropských výzkumných ústavů, podle nichž koberce v porovnání s pevnými podlahami mají mnoho výhod: snižují spotřebu energie na vytápění a snižují prašnost v místnosti a alergickou zátěž. 

Méně peněz za vytápění 

Rostoucí ceny energií přinášejí zvýšený zájem o možnosti úspor při vybavení interiéru. V Německu tvoří podíl spotřeby energie na vytápění 52% z celkové energetické spotřeby domácnosti. U nás to bude určitě číslo vyšší, neboť používáme více spotřebičů s nižší účinností (statistika využívání elektrospotřebičů skupina A v porovnání s B a C).

Výzkumné pracoviště ETG e.V. (Europaischen Teppich-Gemeinschaft) v Německu , koordinované v GUT (Gemeinschaft umweltfreundlicher Teppichboden), které hlídá kvalitu koberců, potvrzuje šetřící efekt, tedy hospodárnost koberců oproti tvrdým podlahovinám.

 Přechází-li člověk po podlaze bosou nohou, odtéká teplo od těla k podlaze. U koberce je tepelný tok nižší než u ostatních krytin. Na pevné podlahovině se při každém kroku, ale i při sezení odnímá tělu teplo z nohou, naproti tomu u koberce zůstává u nohou příjemný pocit tepla. Pevné krytiny odeberou tělu až o 10% více tepla než koberec. Tento jev se nazývá efekt „teplota nohou“.

A jak je to s teplotou v místnosti? Snížení teploty v místnosti o 2 ^oC snižuje náklady na vytápění o 12%. V místnosti s celoplošnou textilní podlahovou krytinou není problém nastavit termostat na nižší teplotu, protože v prostorech s textilními podlahovými krytinami má člověk příjemný pocit už při teplotě cca o dva stupně nižší než v prostorech s podlahovinami typu parketa, laminát, keramika a kámen. V prostorech s kobercem je možno dříve topení ztlumit a cca o 30 dní v roce dříve topení vypnout.

Tento dvojí efekt koberce – tepelná bariéra a teplota nohou – vedou k úsporám v celkové spotřebě energie domácností o cca 6%. Zvlášť úsporné řešení představuje kombinace koberce s podlahovým topením. Důležité je, aby textilní podlahová krytina byla způsobilá pro použití na podlahové topení. 

RNDr. Věra Pidrová 

Zdroj: Časopis DOMO